Historie: Kde se vzaly boty?

Dlouhá historie aneb nejstarší boty na světě

Nejstarší nálezy obuvi se datují do doby kamenné. Stáří těchto bot se odhaduje zhruba na 7000 tisíc let. Lidé je začali používat, aby své nohy ochránili proti zimě a zranění. Vyráběly se většinou z kůže, lýka či kůry. Tvarem byly docela jednoduché. Většinou se jednalo o pruh materiálu, který se omotával okolo nohy a nad kotníkem se upevnil pomocí řemínků. Pro lepší izolaci se ještě vycpávaly senem. Takové boty měl i nejstarší člověk – Ötzi.

Starověk: většina chodí bosa

Ve starém Egyptě, ale i Řecku či Římě se botám již dostávalo větší pozornosti. Obyčejný lid však stále většinou chodil bos. Ti z vyšších kruhů ale již nosili poměrně propracované boty. Jako materiál byla opět zvolena především kůže, jejíž jemné pruhy se složitě zaplétaly. Nosily se tak nejen sandály, ale i polobotky, nebo dokonce holínky. Také se již rozlišovala pravá a levá noha a to, zda boty bude nosit muž či žena. Otroci však na nošení bot mohli zapomenout, měli to zakázané.

Od dřeváků k zobákové obuvi

Ve středověku dochází nejen k mísení kultur, ale i co se týče obouvání, je tato éra dost rozmanitá. Chudí lidé nosí dřeváky, případně pouze pruhy kůže či lýka, které si motají kolem nohou. Bohatí si ale na obouvání dávají velmi záležet. Nosí se kožené boty, které jsou různě barvené a nebo látkové boty s bohatou výšivkou a korálky. Ta pravá extravagance ale přichází až s gotikou. V této době se totiž dostává do popředí zvláštní trend. Boty s extrémně dlouhou zahnutou špičkou, které jsou navíc velmi barevné – tzv. zobáková obuv. Špička nakonec dosahovala absurdních rozměrů, až si ji muži museli pomocí pásků přivazovat k pasu, aby vůbec mohli chodit. Zvláštní je, že to byla výsada pouze mužů.

První podpatky

Renesance kromě větší rozmanitosti přinesla i jeden zajímavý prvek, první boty na platformě. Říkalo se jim kothurny a v některých zemích dosahovaly výšky až 60 centimetrů. Ženy pak potřebovaly k chůzi asistenci některé z poddaných, která je při chůzi podpírala. Kothurny byly možná nepohodlné, ale velmi nákladné. Potahovaly se kůží či hedvábím. Navlékaly se na obyčejnou obuv, kterou obvykle byly kožené nízké střevíce. Podpatky, jak je známe dnes, se ke slovu dostávají až v období baroka, které se vyznačovalo velkou zdobností a marnivostí. A to se týkalo i bot. Byly zdobené stuhami, stříbrnými sponami či drahými kameny a perlami.

Od 19. do současnosti

V této době se upouští od okázalosti předchozí dekády. Boty jsou jednodušší, uhlazenější. Pánové v této době nosí například psí dečky, dámy volí střevíce zdobené jednoduchou stuhou. Již v roce 1894 je založena firma Baťa, která má na podobu české obuvi velký vliv. Podpatek na dámských lodičkách stále roste, dostávají se ke slovu barvy, ale i umělé materiály.

 A jak jsme na tom dnes? Zájem o obuv stále stoupá, zároveň nás ale zajímají i zdravotní rizika nošení příliš vysokých či nízkých podpatků. Nejde nám jen o vzhled, ale i pohodlí. A trendy? Stále se opakují, vrací se to, co bylo v módě kdysi a je až překvapující, jak daleko do minulosti některé módní trendy sahají.