Jak se vyvíjel symbol krásy?

Vyhublost nefrčela

První ze symbolů, který ukazuje na to, jak naši předci vnímali ženskou krásu, je jistě Věstonická Venuše, která je stará téměř 25 tisíc let. Sošky zobrazující ženu kyprých tvarů s bujným poprsím i boky, odkazují především k plodnosti. Protože přesně takovéto ženy mohly zajistit přežití rodu a potomků, díky svým zásobám energie. Sošky jako Venuše však nebyly nacházeny jen na Moravě, ale i na mnoha jiných částech světa. To znamená, že na krásu nahlíželi lidé podobně, aniž by si mohli své představy nějakým způsobem předávat.

Krása na prvním místě

V době Antiky byl na tělesnou schránku a její krásu brán velký zřetel. I proto se z této doby zachovalo tolik odhalených soch. Muži byli vyobrazováni jako štíhlí a svalnatí, ženy měly ženské tvary, ale již ne tak bujné, jako tomu bylo u Venuše. Naopak například ve staré Číně hrály ústřední roli chodidla. Čím menší, tím lepší a proto si je některé ženy bolestivě svazovaly již od mládí.

Zahalme se

V době křesťanství byla krása něčím, co se nejčastěji pojilo s hříchem. I proto bylo lidské tělo na rozdíl od doby antiky zahalováno. Pod vlivem víry navíc byla vyzdvihována askeze a odříkání. Takže obrazy a sochy často zobrazují vyhublé a nezdravě vyhlížející muže i ženy. I když v rozporu s tím se šlechta chlubila obezitou. Čím lépe se totiž člověk měl a byl výše postavený, tím byl tlustější. A svá kila si šlechtici náležitě hýčkali, i když často vedla k rozvoji řady onemocnění (například dna). Kila navíc a „oplácanost“ je ideálem krásy i v době baroka. Jak můžete vidět na řadě obrazů, ale i na klasických barokních andělíčcích.

Selský rozum zvítězil

Na přelomu 18. a 19. století lidem začalo docházet, že obezita není nic přínosného a zbytečně jim komplikuje život. V této době dokonce vznikl i známý body mass index, kterým se řídíme dodnes. V následujících letech symbol krásy zeštíhlel. Což můžete vidět například na secesních či dekadentních obrazech, kde ženy měly štíhlou siluetu, dlouhé vlasy a jemné líčení.

Symbol versus realita

Ve století dvacátém se symbol krásy a podoba těla řeší snad doposud nejvíce. Poprvé se v souvislosti s Marilyn Monroe objevuje termín sex symbol, později je naopak v kurzu štíhlá a chlapecká Twiggy. Lidé drží diety, chodí na plastické operace. A přesto je to doba, kdy se propast mezi ideálem krásy a skutečností nejvíce rozevírá. Na obrazovkách televizí či na stránkách časopisů vídáme stále štíhlejší modelky, kdežto populace čím dál tím více bojuje s epidemií obezity.

V posledních letech se však objevují i plus size modelky a lidé volají po tom, aby média vzala na zřetel, jak vypadá takový obyčejný člověk, na kterého reklamy (kde se především symbol krásy reflektuje), ve skutečnosti vypadá.