Podle jakého kalendáře žijete vy?

Co je to kalendář?

Kalendář si můžeme definovat jako uměle vytvořený systém, který člení čas na jednotlivé jednotky – dny, týdny, měsíce a roky. Potřebu vymezit si čas měli již naši předci před tisíci lety, kteří si všimli, že se v přírodě určité cykly neustále opakují. Zpočátku však měl každý národ zcela jinak koncipovaný kalendář. Pro někoho rok začínal s prvním sněhem, pro jiné zase se záplavami, nebo s dozráváním obilí. Později si lidé začali zaznamenávat pohyby těles na obloze a vznikly tak tři základní typy kalendářů: solární, lunární a lunisolární. Většina starých kalendářů je lunárních, tedy orientovaných podle pohybu Měsíce (solární berou v potaz pohyb Slunce).

Nejstarší kalendáře

Zřejmě již v pravěku se orientovali podle lunárního kalendáře, který je i dnes užíván v arabských zemích a Turecku. Jinde, například ve starém Egyptě, byl kalendář solární. Údajně ho lidé vymysleli již ve čtvrtém tisíciletí před naším letopočtem. A důvody byly vcelku praktické, vláda zemí potřebovala, aby lidé věděli, kdy například platit daně, kdy se dostavit ke sčítání lidu apod.

I Slované měli svůj kalendář!

Za nejdokonalejší kalendář dnes vědci považují mayský, ti sice znali lunární cykly, ale dali přednost matematice a složitým výpočtům. U nás Slovanů se naopak používal základní lunární kalendář a lidé si vymysleli celkem poetické názvy měsíců, některé se dochovaly dodnes. Například první měsíc byl takzvaný sečen, doba prosekávání ledu, pak následoval ljutyj, podle litých krutých mrazů, berezozol označoval měsíc, kdy rašily břízy a cvetěň, kdy vše kvetlo.

Čím se řídíme dnes?

V Evropě a ve velké části světa dnes platí takzvaný juliánský kalendář, ten zavedl v roce 46. př.n.l. Julius Caesar v Římě. Tento kalendář později převzali i křesťané, jen si ho upravili, aby vyhovoval různým svátkům. Snažili se tak především zamezit slavení pohanských rituálů, na jejichž datum tak zpravidla připadly svátky křesťanské. Kalendář byl však zhruba o 11 minut delší, než tropický rok. Což dělalo za několik let neplechu. Proto byly přijaty reformy – a vznikl takzvaný gregoriánský kalendář, který se i díky koloniím rozšířil téměř všude na světě.

Musíme se shodnout

Aby panovala na světě alespoň nějaká shoda, v roce 1960 OSN stanovila takzvaný tropický rok, tedy dobu, za kterou se vystřídají všechna čtyři roční období, na 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,7 sekund. Ne všude však přijali pouze gregoriánský kalendář. Například v Japonsku, Číně, či na Srí Lance si nechávají i svůj původní. Noviny tu vycházejí či vycházely se dvěma daty a některé oslavy se řídí kalendářem původním.

Kalendář jmen

Slavení svátků má původ v křesťanské tradici. K jednotlivým dnům jsou přiřazeni konkrétní světci. Vybraný den se odvíjí od různých skutečností – svatořečení, úmrtí atd. V dnešní době se však již církevní kalendář od toho běžného, občanského, liší. Byly odstraněny duplicity, některá jména vyškrtnuta, jiná přidána. V době komunismu dokonce existovala Komise pro kalendárium. Dnes však nikdo kalendář jmen nekontroluje a záleží tak jen na vůli vydavatele.

Kalendář ženského principu - menstruační kalendář

Mohly bychom říci, že existuje ještě jeden kalendář, a sice mužský a ženský. Občas to totiž vypadá, že každý žije tak trochu v jiném čase. Muže určuje především práce, sport, ale ženy fungují i podle menstruačního kalendáře. Ten má totiž vliv nejen na jejich nálady, ale určuje i další důležité skutečnosti. Pokud chcete, abyste žili s partnerem v harmonickém vztahu, není na škodu ho s tímto ženským kalendářem seznámit. Pak bude alespoň vědět, kdy je příhodná chvíle řešit něco důležitého a kdy naopak žena potřebuje pochopení a klid.

Pomocník k nezaplacení

Máte občas pocit, že vám nestačí 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, abyste stihli všechno, co musíte? Pak si pořiďte rodinný plánovací kalendář, díky kterému budete mít stále přehled, co kterého člena rodiny čeká.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com