Vařte s Dobrou kondicí: V hlavní roli dnes špenát

Výživové hodnoty nejsou příliš výrazné. Špenát obsahuje poměrně málo sacharidů a tuků, malé množství bílkovin i vlákniny. Jeho výhoda spočívá v nízké energetické hodnotě a vysokém podílu vody, což poznáte při tepelném zpracování. Z původního kopce čerstvých listů obvykle zbude malá hromádka. I ta je ale bohatá na kyselinu listovou (vit. B9), vitamin C, betakaroten, další vitaminy skupiny B, draslík a vápník. Právě kvůli kyselině listové je jeho konzumace výborná pro nastávající maminky, protože B9 působí preventivně proti výskytu defektů nervové soustavy u plodu. Skvělý je i v rámci jarní očisty v zeleninových smoothies.

Jak je to se železem?

Ve spojitosti se špenátem se často zmiňuje i železo. I když víme, že to s množstvím nebude tak slavné jako bylo v minulosti předkládáno, přesto železo obsahuje. Bohužel zcela stejně jako jiná listová zelenina (hlávkový salát, mangold, rukola). Nicméně, jak je známo, vstřebatelnost železa zvyšuje vitamin C, který je ve špenátu rovněž obsažen, takže se jeho konzumace určitě vyplatí.

Oxaláty brání vstřebávání vápníku

Naopak problém nastává se vstřebáváním vápníku. Špenát jako každá listová zelenina obsahuje oxaláty, které brání vstřebávání vápníku. To znamená, že pokud dbáte na příjem vápníku pro zdraví svých kostí a zubů, neměli byste jídlo bohaté na špenát a na vápník jíst hned po sobě. Odstup dvou až tří hodin by měl být minimální. Vyloučit by ho měli lidé s ledvinovými kameny a ti, co užívají léky na ředění krve.

Čerstvý hned snězte, ztrácí vitaminy

Přijde vám, že mražený špenát nemá vitaminy? Paradoxně může mít víc než čerstvý. Z něj se totiž vitaminy vytrácí daleko rychleji, než ze zmrazené verze. Až si tedy domů přinesete čerstvý špenát, co nejdříve ho zpracujte a snězte. Ideálně tak, aby žádná porce nezbyla. Špenát má bohužel schopnost čerpat z půdy dusičnany, které se v organismu mění na dusitany a nitrosloučeniny. Proto třeba špenátovou polévku nedělejte do zásoby. Pokud přesto porce zůstane, uložte ji ihned po vychladnutí do lednice.

Vypěstujte si vlastní. Teď je ideální doba

Nejvhodnější období pro pěstování špenátu je od konce března do konce dubna, kdy jsou ještě dny chladnější. Špenát nemá až tolik rád teplo, protože vede k tomu, že se na rostlině objeví dříve květy a listy pak začínají rychle hořknout. Vyhovují mu hlinitopísčité půdy, polostín, pravidelné zavlažování a odplevelování. Jen si dejte pozor na kořínky, protože kořenový systém je poměrně mělký.

Dnešní recept: Špenátová krémová polévka (pro 2 osoby)

Ingredience:

• 250 g čerstvého špenátu
• 0,7 l zeleninového vývaru
• na špičku lžičky tymián
• 2 střední brambory
• jarní cibulka a česnek dle chuti
• citronová šťáva, sůl, pepř
• drcené mandle
• trocha smetany

Postup: V hrnci uvařte dvě oloupané brambory do poloměkka a dejte bokem. V tomtéž hrnci rozehřejte lžíci oleje, na kterém orestujte česnek a nadrobno nakrájenou cibulku. Přidejte omytý špenát s tymiánem a zalijte vývarem. Až špenát trochu změkne, rozmixujte ho tyčovým mixérem, přihoďte nakrájené brambory a vařte ještě 3 minuty. Více nebude třeba, jinak se ztratí svěží zelená barva a polévka začne šednout. Na talíři servírujte s trochou smetany a drcenými mandlemi. Špenátová polévka je výborná i s trochou parmezánu a osmaženou houstičkou.

Nechte se inspirovat i dalšími recepty z našeho pravidelného sobotního seriálu Vařte s Dobrou kondicí, kde se dozvíte i zajímavé informace o použitých surovinách a jejich zdravotních benefitech.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com