Astma a dušnost: Co na to psychosomatika?

Astma a dušnost: Co na to psychosomatika?

Iveta ReinischPublikováno:
Psychosomatika nám pomáhá pochopit, jak mohou emoční pochody člověka souviset s fyzickými zdravotními obtížemi. Ostatně to jak myslíme a žijeme, se vždy odráží na našem zdraví. Pokud vás například delší dobu trápí dušnost anebo dokonce astma, je vhodné zapátrat po tom, jaké máte rodinné vztahy anebo zda něco v sobě nepotlačujete. A možná nebude od věci položit si otázku: „Jsem skutečně šťastný?“

Astma bronchiale z medicínského pohledu

Astma bronchiale se řadí mezi chronická onemocnění dýchacího ústrojí. Spouštěčem může být genetická predispozice i expozice škodlivým látkám v ovzduší (kouř z cigaret, výpary, plyny, smog a podobně). Nezřídka kdy vyvolá astmatický záchvat i pylová sezóna. Konkrétně nemoc postihuje průdušky (dochází k jejich zúžení), tudíž nemocný pociťuje zpravidla dušnost při výdechu a při zátěži „nemůže popadnout dech“. Mezi další projevy lze zařadit i pokašlávání, zvýšené hlenění či tlak na hrudi. Léčba spočívá primárně ve specifické medikaci, která pomůže uvolnit stažené průdušky (např. inhalátory, antihistaminika, kortikosteroidy).

Astma bronchiale a psychosomatika

Odborníci mají za to, že astma bronchiale nemá základ pouze fyziologický, ale také emocionální. Psychosomatika tedy může hrát při tomto onemocnění jistou roli. Například dušností se v tomto případě může interpretovat vztek na okolí. Nemocný zkrátka nemůže něco „rozdýchat“. Dále se může u astmatiků objevovat následující:

  • vysoké požadavky na sebe samé a současně i na ostatní
  • přehnaná pedantnost (v práci, v domácnosti)
  • neschopnost relaxace a neustálý pocit tenze
  • obecné potlačování emocí
  • vnitřní pocit nespokojenosti a smutku

Lze astma a dušnost vystrnadit ze života?

I přesto, že je astma chronickou nemocí, není zcela nemožné minimalizovat její projevy. Samo sebou je nutné eliminovat expozici různým vnějším vlivům a dodržovat léčebný režim, ovšem změny můžete provést i ve své hlavě. Pro začátek byste se měli zaměřit na jakousi sebereflexi, která odhalí příčiny vaší nestabilní psychiky. Snažte se popravdě odpovědět na tyto otázky:

  • Cítíte v sobě zlost?
  • Víte na koho/co se zlobíte?
  • Jste spokojení sami se sebou?
  • Máte pocit, že jste „k ničemu“?
  • Cítíte se ve svém životě jako ve svěrací kazajce?
  • Je vaše sebeláska v pořádku?
  • Nezapomínáte na sebe?

Až své odpovědi objektivně vyhodnotíte, můžete se dopracovat k řešení. Pochopení souvislostí bude malým vítězstvím nad jakoukoliv nemocí, nejen nad astma či dušností.

Přestaňte v sobě „dusit“ své emoce

Už ve slově „dušnost“ se zračí to, že v sobě pravděpodobně něco „dusíte“. Může to být nenávist, agrese, smutek, žárlivost, zkrátka jakákoliv negativní emoce. Někdy je potřeba nahlédnout jak se říká pod pokličku a hledat příčiny hlouběji. Psychosomatika hovoří o tom, že dušnost nebo také astma, se může projevit zejména u lidí, kteří nemají srovnané rodinné vztahy a sami sebe nepřijali jako plnohodnotnou osobnost. Cítí se podřadní, nemilovaní a odsunutí na vedlejší kolej. Dusí se, protože jsou toho všeho plní a nedokážou to filtrovat.

A rada na závěr? Naučte se o svých pocitech hovořit nahlas. Najděte se koníček, sport, prostě cokoliv, co vám pomůže emoce ventilovat. Dostaňte ze sebe vše negativní, jedině tak se budete moci znovu plně nadechnout.

Přečtěte si i další články na téma psychosomatika, které nyní vychází každou sobotu. V minulém díle jste se mohli dozvědět o bolestech hlavy z psychosomatického pohledu.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

Témata článku:

zdravínemocbolest