

„Při nízkých jarních teplotách se viry rychleji množí a hrozí tak vyšší riziko nákazy. Děti stále přecházejí z chladna do přetopených místností škol a školek, kde je často suchý vzduch. Vlivem toho jim vysychají sliznice, které tak méně účinně plní svou obrannou funkci,“ vysvětluje Richard Rýznar, praktický lékař pro děti a dorost, proč viry snadněji vniknou do těla. „Navíc se v takovýchto místnostech déle vznáší ve vzduchu infekční aerosol.“
Dobrým způsobem, jak dětskou obranyschopnost podpořit, je otužování. Tento rituál je skvělou prevencí nachlazení a může se s ním zvolna začít už u batolat. Důležitá je však pravidelnost a pozvolný postup. Otužovat by se mělo jen dítě, které je zcela zdravé. „Samozřejmostí je i pestrá strava plná vitamínů a vlákniny. A zdravý jídelníček je vhodné podpořit doplňky stravy. Pro nejmenší děti je ideální forma sirupu,“ radí lékař.

Celostní lékař Bohumil Ždichynec upozorňuje, jak důležité je pečovat specálně o zdraví dětských střev: díky mikroflóře patří střeva – vedle kostní dřeně, brzlíku, lymfatických uzlin a sleziny – k nejvýznamnějším centrálám lidské imunity. „V našich střevech sídlí téměř 80 procent všech buněk imunitního systému. Zároveň zde panuje velmi specifické prostředí, které je tvořeno právě koloniemi různých prospěšných bakterií, takzvaných probiotik,“ doplňuje Bohumil Ždichynec.
Probiotika, jež děti konzumují s potravinami, jako jsou například zakysané mléčné výrobky, nebo ve formě doplňků stravy, tedy obecně posilují imunitu. Studie ovšem naznačují, že mohou mít vliv i přímo na redukci příznaků některých běžných onemocnění. Třeba studie z roku 2009 uveřejněná v odborném žurnále Americké akademie pediatrů ukázala, že děti, které po dobu půl roku dvakrát denně přijímaly probiotika čistě složená z bakterií Lactobacillus acidophilus, vykázaly o 53 % snížený výskyt horečky, o 41 % snížený výskyt kašle a o 28 % snížený výskyt rýmy oproti dětem, které v rámci studie dostávaly pouze placebo. Ješět větší efekt mělo, když se daný laktobacil zkombinoval s dalším probiotikem z rodu Bifidobacterium.

Doktor Rýznar přidává ještě jednu radu: nechovejte se k dítěti příliš opatrnicky a protektivně. Dítěti by se měl dát prostor, aby se nepohybovalo jen ve sterilním prostředí, kde se nesetká s infekcemi či běžnými alergeny. Na to, aby se reaktivita našeho imunitního systému formovala správně, je potřebný určitý kontakt s mikroorganismy z vnějšího světa. Dříve bylo setkávání populace s množstvím alergenů běžné. V současnosti vyrůstá městské dítě v příliš čistém prostředí. Dorůstá tak generace, která má kvůli velké ochraně ze strany svých rodičů nedostatečně vyvinutý imunitní systém.
Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com