

Už legendární léčitel páter František Ferda varoval před konzumací chemicky upravené stravy a potravin napadených plísněmi a dalšími toxickými látkami. Faktem je, že poslední dobou se však objevují alergické reakce i na zdánlivě nezávadné potraviny, jako jsou ryby, obiloviny, kořenová zelenina či domácí ovoce. Nebo snad patříte k těm, kteří se zdaleka vyhýbají rozkvetlým loukám a řepkovým polím a za nic na světě nepohladí domácího mazlíčka? Ať tak či onak, alergie může mít ještě skrytější příčiny.
Neschopnost rozpoznat reálné nebezpečí
Alergická reakce úzce souvisí s obranyschopností. V praxi se jedná o důsledek neschopnosti našeho imunitního systému rozlišit neškodné podněty od těch nebezpečných. Jinými slovy, bráníme se zuby nehty, i když vůbec nemusíme, protože nám reálně nic nehrozí. Když tento model převedeme do duševní roviny, kdo se chová tímto způsobem? Nejspíš ten, kdo žije v neustálém strachu z nástrah okolního světa. Světa, kde si lidé ubližují, podvádějí se a napadají, kde se spolu věčně hádají a kde se dotyčný necítí milován a v bezpečí.
Není náhoda, že se alergie velmi často vyskytují u dětí, které žijí v prostředí rodinných konfliktů. Alergickou reakci pak používají jako způsob, který má upoutat pozornost rodičů a odvést je od nepřetržitého hašteření. Jejich potíže zpravidla kolísají v závislosti na aktuálním domácím klimatu.

Imunita posiluje naši sebelásku
Imunita jako schopnost organismu bránit se vetřelcům je samozřejmě velmi důležitá, neboť uzavírá organismus před nebezpečím. Ale extrémní přecitlivělost, agrese, výbojnost a strach ze života člověku v žádném ohledu neprospívá. Právě naopak. Zdravá imunita nás nejen vhodným způsobem chrání, ale posiluje také naši sebelásku. Abychom ji však získali, je nutné dbát na přiměřenou obranu a chránit se před různými negativními vlivy a informacemi, které dnes na nás útočí ze všech stran (stačí si večer pustit televizní zprávy). Podlehneme-li těmto negacím, případně se zapojíme do nezdravých debat, přestáváme myslet sami na sebe a svůj vlastní růst. Pohltí nás atmosféra strachu a my při sebemenší zámince vyrazíme do boje v plné zbroji.
Kdo a co vám doopravdy vadí?
Lidé často říkají: „Jsem na něho alergický“ nebo „Mám alergii na práci.“ Možná by nebylo od věci být trochu konkrétnější a najít kořen těchto tvrzení. Na co jste ve skutečnosti alergičtí? Co vás trápí? Proč je vám prostředí, ve kterém žijete, tak nepříjemné? Cítíte se svobodní? Bojíte se změn a jste nejistí? Pokud si opravdu upřímně odpovíte, určitě zjistíte, kde je zakopaný pes.

Nechce se vám do něčeho? Řekněte NE!
A co radí psychosomatika v boji proti alergiím? Naučte se bránit. Ale přiměřeně. Naučte se říkat „ne“, když něco nechcete, a snažte se pozornost a lásku dávat v prvé řadě sobě. Nenechte se vláčet stresem a buďte víc nad věcí. Nelpěte na maličkostech a ve vyhrocených situacích používejte víc než emoce zdravý selský rozum.
Neméně důležitá je také péče na fyzické úrovni. Choďte často na vzduch, dbejte na pravidelný spánek a odpočinek, hýbejte se, jezte pestrou stravu a věnujte se činnostem, které vás těší. Rozhodně neuškodí ani to, když si občas dáte dvou nebo třídenní půst, při kterém budete konzumovat pouze čistou vodu a naředěné ovocné a zeleninové šťávy, a v létě doplníte jídelníček čerstvými vitaminy z domácí zahrádky.