Pohanské svátky nás ovlivňují víc, než myslíte

Pohanství?

Co si vlastně pod pojmem pohanství představit? Jedná se o souhrn různých náboženství a kultů, v nichž hrají ústřední roli různé bohové, duchové, nadpřirozené bytosti či přírodní síly. Ještě před příchodem křesťanů bylo pohanství dominantní u Keltů, Germánů, Slovanů či Římanů. Na rozdíl od striktně daných pravidel právě například v křesťanství, jsou pohanští bohové nakloněni větší svobodě člověka. Svátky, které pohané slaví, se většinou odvíjí od slunečních cyklů a přírodních rytmů.

Nejdůležitější svátky

Mezi ty nejdůležitější pohanské svátky vycházející ze Slovanské a Keltské tradice patří především tyto:

Hromnice, neboli keltsky Imbolc – Slaví se 2. února (Imbolc noc před tím). Symbolizují začátek něčeho nového, příchod jara a také více světla (na Hromnice o hodinu více). Své jméno, Hromnice, dostaly podle toho, že na jaře se objevují první bouřky a s nimi i hromy. Ty měl pod svou vládou bůh Perun. Je to doba očisty, lidé vyklízeli stavení, vymetali stáje, zapalovali se ohně. V oknech se v tento den (a v dny, kdy byla bouřka) zapalovaly svíčky, kterým se říkalo hromničky. Byl to také čas, kdy se sklízel vánoční stromek a ostatní výzdoba. Vše, co připomínalo starý rok muselo z domu, aby mohlo přijít nové.

Jarní rovnodennost, neboli Alban Eilir – je to především doba, kdy světlo pomalu ale jistě přebírá vládu nad temnotou. Nyní máme prožít ta témata, která jsme ve svém nitru v době tmy objevili. O rovnodennosti si můžete přečíst i v předchozím článku Roční cykly: jarní a podzimní rovnodennost.

Valpuržina noc, pálení čarodějnic, neboli Beltaine – Slavit by se měla tři noci. Od 30. dubna až do 2. května. Svátek, při němž se pálí čarodějnice, si svou oblibu zachoval dodnes. Bohužel čarodějnicí se nemyslí pochybná osoba ženského pohlaví. Je to symbol pro to, co už nepotřebujeme nést další rok. Oheň nám to pomůže ukončit/transformovat a získat potřebnou sílu pokračovat. I proto lidé například skákali přes oheň, aby se očistili a načerpali z něj energii. Staví se rovněž májky, které symbolizují spojení ženy a muže a zrození nového života.

Termín Valpuržina noc se odvíjí od svaté Valpurgy, jejíž svátek připadá na 1. května. Jednalo se o anglosaskou princeznu, která proslula jako misionářka a světice.

Letní slunovrat, neboli Svatojánská noc a zimní slunovrat – Nejkratší a nejdelší dny v roce jsou v mnoha kulturách oslavovány už kvůli svému symbolismu s vnitřním a vnějším světem. Jaké jsou přesně tradice a významy se můžete dočíst v našem předchozím článku: Roční cykly: Proč se slaví zrovna slunovrat.

Dušičky, Svátek všech svatých, neboli Samhain – Slaví se v noci z 31. října na 1. listopad. Keltové věřili, že končí starý rok a začíná nový. Ohlížíme se při něm především do minulosti, na naše předky, kteří nás opustili. V tuto noc se totiž otevírá svět mrtvých, s nimiž mohou živí komunikovat. Již staří Keltové na památku svých bližních zapalovali malé ohníčky. To se dochovalo dodnes, kdy chodíme zapalovat svíčky na hroby. Zároveň z pohledu křesťanského, odkazuje tento svátek k nesmrtelnosti naší duše.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com